Budoucnost práv duševního vlastnictví (IPR) na trhu s konopím

• 1. Můžete mít práva duševního vlastnictví na konopný strain?
• 2. Stav práv duševního vlastnictví na konopí v současnosti
• 3. Blízká budoucnost práv duševního vlastnictví ke konopí
• 3. a. Patenty
• 3. b. Ochranné známky
• 4. Závěr

Než bylo k dispozici stovky konopných strainů, byly konopné rostliny čisté landrace: V 80. letech byly uvedeny první komerční strainy a díky žádaným vlastnostem se staly neuvěřitelně populárními, což dalo vzniknout prvním hybridním strainům. Od té doby šlechtitelé soutěží v šlechtění těch nejlepších strainů, ale kvůli prohibici konopí jejich práce nebyly chráněny autorskými právy, takže značky mohly využívat jejich genetiku pod jiným názvem. Dnes, kdy se konopné zákony změnily a trh s konopím přitahuje pozornost, se nejen šlechtitelé, ale i velké společnosti snaží získat autorská práva na své strainy, ale je to vůbec možné?

1. Můžete mít práva duševního vlastnictví na konopný strain?

Ve státech nebo zemích, kde je konopí legální, dispensáře nabízejí různé konopné strainy, z nichž každý má své jméno, kvalitu a cenu. Ve většině případů nemají prodejci práva ke strainům, takže jak lze zabránit tomu, aby někdo prodával váš strain? No, je to komplikované. Především je rozdíl mezi pojmenováním strainu a názvem odrůdy. Obecně platí, že rostlinné odrůdy nelze zaregistrovat jako ochrannou známku, takže pěstitelé a šlechtitelé mohou přidat ochrannou známku pouze k názvu, zatímco samotná odrůda zůstává veřejným majetkem, který může využívat každý.

Například Rainier Fuji Apples je ochranná známka, což znamená, že jiné společnosti nesmí své jablka nazývat Rainier, ale stále je mohou identifikovat jako Fuji, protože Fuji je odrůda. Tyto ochranné známky nad rostlinnými odrůdami pomáhají identifikovat typ jablka a jeho původ, ale mohlo by to takto fungovat i u konopných strainů? V roce 2010 Federální úřad pro patenty a ochranné známky povolil registraci ochranných známek pro léčebné konopí, ale tato idea nevydržela dlouho.

Podle federálního práva je konopí stále nelegální, takže nemůžete registrovat ochrannou známku na něco, co odkazuje na nelegální drogu. Nicméně samotné získání ochranné známky nevyžaduje registraci produktu, ale spíše značky, která identifikuje původ konkrétního produktu - a to se již někde děje, nicméně konopnému průmyslu stále chybí mnoho ochran, které mají jiné produkty proti kopírování.

2. Stav práv duševního vlastnictví na konopí v současnosti

Současné možnosti autorské ochrany dávají pěstitelům a šlechtitelům naději. Ve státech, kde je léčebné konopí legální, úřady pracují na udělování patentů těm, kteří předloží konopný strain s novými vlastnostmi, například vylepšenou verzí předchozí genetiky – například odolnější strain proti plísni nebo s vyšším obsahem CBD, a navíc musí nový strain vykazovat podstatné genetické změny, které potvrzují jeho vývoj v čase.

První patent na konopí byl udělen laboratoři v Coloradu v roce 2015, patent byl na strain s unikátním terpénovým profilem a specifickými kanabinoidy. Od té doby si více firem podalo žádost o patent na konopí, takže je to možné, ale malí šlechtitelé mají oproti velkým společnostem velkou nevýhodu, protože proces je velmi drahý a zdlouhavý.

Jak se konopí legalizuje po celém světě, stává se hodnota dobře šlechtěných strainů zřetelnější. Ještě nedávno museli šlechtitelé kvůli zákonům zůstat v anonymitě, ale teď, kdy firmy mohou šlechtit s jejich genetikou bez povolení, začínají požadovat uznání, aby mohli ze své práce žít a pokračovat v šlechtění.

Pro většinu šlechtitelů není autorská ochrana o penězích. Většina šlechtitelů a pěstitelů je dokonce proti autorským právům na konopí, protože k vytvoření nového strainu potřebujete existující strain, ale realisticky k autorské ochraně dříve či později dojde, takže šlechtitelé by měli chránit své výtvory dříve, než je převezmou velké korporace.

3. Blízká budoucnost práv duševního vlastnictví ke konopí

Co se týče blízké budoucnosti, vypadá to, že autorská ochrana bude záviset na genetické dokumentaci – v současné době laboratoře zkoumají, jak se konopí vyvíjí, aby bylo možné chránit rozmanitost strainů a provádět genetické testy pro určení vlastností strainu a jeho vztah k ostatním strainům.

Tyto testy mohou být užitečné jak pro šlechtitele, tak pro spotřebitele: spotřebitel bude přesně vědět, co kupuje, a šlechtitel si může chránit své strainy tak, aby si je nemohl nikdo jiný patentovat. Aby to ale bylo možné, bude nutné splnit určité požadavky, které zatím nejsou přesně stanoveny, ale podle odborníků by podle aktuální legislativy mohly zahrnovat následující:

Šlechtitelská práva

Šlechtění rostlin se provádí po staletí, ale jasné rozlišení mezi pěstitelem a šlechtitelem přišlo až ve 20. století. Kvalitní šlechtění vyžaduje velké prostory, specializované vybavení a mnoho znalostí, a tak se šlechtitelská práva vztahují na práva šlechtitele získat návratnost investic. Vlastnictvím konopného strainu šlechtiteli vznikají výlučná práva jako například:

• Právo produkovat a reprodukovat strain;
• Právo klonovat strain za účelem jeho rozmnožení;
• Právo prodávat klony a semena strainu;
• Právo exportovat a importovat klony téhož strainu;
• Právo klonovat strain k vytvoření jiného komerčního strainu, pokud je třeba klon původního strainu;
• Právo použití jakékoliv části rostliny k výrobě jiných produktů než klonů;
• Právo skladovat klony;
• A právo udělovat souhlas jiným osobám ke klonování strainu;

Kdokoli úspěšně zaregistruje ochrannou známku na konopný strain, může využívat výše uvedená práva po dobu 20 let, ale pro to je nutné splnit určité požadavky. Aby mohl být strain chráněn, musí být:

Požadavky na autorskou ochranu konopného strainu

Dále mohou být šlechtitelská práva rozšířena na odvozené odrůdy, což chrání původní šlechtitele proti udělení autorského práva jen za změnu jedné vlastnosti původní odrůdy. Prakticky vzato jsou essentially derived varieties (EDVs) odrůdy rostlin odvozené z jiné odrůdy (původní odrůdy). EDV se určuje následovně:

• Odrůda je EDV, pokud je odvozena z původní odrůdy a zachovává základní vlastnosti původní odrůdy;
• Je jasně rozpoznatelná od původní odrůdy;
• A vyjadřuje základní znaky původní odrůdy mimo změn vzniklých odvozením.

Bohužel nedostatek precedentů ohledně šlechtitelských práv ke konopí a federální legislativa týkající se rekreačního konopí ztěžují stanovení jasných pravidel pro autorské ochrany v konopném průmyslu.

Patenty

Patenty jsou nejvyhledávanější formou ochrany, protože mohou platit i mezinárodně a chrání produkt na 20 let. K získání patentu je však nutné doložit, že to, co žádáte chránit, je nové, užitečné a vynalézavé, což může být problematické. 

Dokázat, že je konopný strain nový a užitečný, je velmi obtížné a navíc vědci tvrdí, že „vynalézavost“ u živých organismů není možná, takže rostliny, zvířata ani lidé nemohou být patentováni; to znamená, že strainy a semena jsou nepatentovatelné. Naštěstí však The Open Cannabis Project sbírá DNA vzorky a zveřejňuje je v online databázi, což velmi pomáhá při klasifikaci strainů a zabránění patentům na genetiku, která není skutečně nová a zároveň při identifikaci strainů dostupných ve veřejné doméně.

Ochranné známky

Konopní šlechtitelé mohou využít ochranných známek, které poskytují ochranu značce a umožňují odlišit vaši značku od ostatních. Lze je využít nejen k tomu, ochránit názvy strainů, ale i produkty. Strain nebo produkt však nesmí být zavádějící a nemůže obsahovat slova jako weed, green nebo cokoliv s přímou vazbou na konopí. Také šlechtitelé nesmí popisovat účinky produktu; například některé firmy již registrovaly léčebné konopné produkty s popisy typu „good morning“, „bedtime“ a „lights off“. 

Kromě zmíněných komplikací je téměř nemožné registrovat názvy strainů jako „Jelly Rancher“ kvůli porušení ochranných známek, a „Alaskan Thunderfuck“ kvůli urážlivosti, což sice bylo v USA označeno za protiústavní (porušení svobody projevu), ale v jiných zemích nemusí platit.

Ačkoli ochranné známky mohou chránit šlechtitele rostlin, rozsah, ve kterém ochranné známky a patenty budou v konopí fungovat, není jistý a lze očekávat, že jejich zavedení přinese další problémy. 

4. Závěr

Jak legalizace rekreačního konopí a otázka legality IPR ovlivní konopný průmysl, a naopak, bude mít zásadní dopad na obě strany. Pravděpodobně budou IPR a konopí fungovat ve dvou scénářích.

V prvním případě rekreační trh využije patentové i šlechtitelské ochrany, v tom druhém bude trh ovládán velkými korporacemi a šlechtitelé budou čelit řadě překážek, jako je využívání genetických modifikací a pokročilejších technik za účelem získání práv k vlastním strainům, což ztíží situaci malým šlechtitelům.

Samozřejmě se jedná o teorie, nemusí se naplnit ani jeden z možných scénářů, ale mohou změnit fungování konopného průmyslu, jak ho známe dnes. Bohužel je to na mocných, jak budou IPR v konopí fungovat, takže si přejme, ať to dopadne co nejlépe. Pokud víte o IPR v konopí víc, neváhejte se podělit o své znalosti v komentářích!

Externí odkazy

1. IPR a biotechnologické inovace. - Kaur, Jasleen & Manav, Navneet. (2021)
2. Trendy ochrany práv duševního vlastnictví u léčebného konopí a příbuzných produktů. - Wyse, Joseph & Luria, Gilad. (2021). 
3. Práva šlechtitelů konopí: duševní vlastnictví na legálním trhu s marihuanou v Kanadě. - de Beer, Jeremy & Gaffen, Alyssa. (2017).