Mýty o konopí: Bílý popel vs. černý popel
- 1. Mýtus o bílém popelu vs. černém popelu
- 2. Vliv teploty spalování
- 3. Co ukázal výzkum popela v tabáku
- 4. Ale nejdříve... co vlastně znamená proplachování a zrání?
- 4. a. Co znamená zrání a jak ovlivňuje kvalitu konopí?
- 5. Závěr
Pokud patříte mezi ty stonery, kteří se rádi zapojují do diskuzí o konopí a jeho původu, mýtech a legendách, možná jste už slyšeli řadu zajímavých příběhů o této magické rostlině. Například možná znáte historii 420. Tvrdí se, že tento termín vznikl v 70. letech, kdy pobřežní strážce, v obavě z prozrazení, předal skupině studentů větší množství trávy prostřednictvím jakési mapy k pokladu, kterou vytvořil ke květům. Skupina se scházela ve 4:20, dala si jointa a šla hledat.

Existují však i další méně známé mýty o marihuaně, o kterých jste třeba ještě neslyšeli, například ten o bílém vs. černém popelu. Možná vám tahle myšlenka něco říká, možná ne, každopádně se na tento příběh rovnou podíváme a zjistíme, jestli můžeme tento mýtus vyvrátit.
1. Mýtus o bílém popelu vs. černém popelu
Pokud jste o mýtu bílého vs. černého popela ještě neslyšeli, vypadá takto: Lidé, kteří tento příběh šíří, tvrdí, že když si zapálíte palice konopí a vzniklý popel je bílý nebo světle šedý, znamená to, že jsou palice velmi kvalitní. Údajně pokud byly vaše palice správně propláchnuté a vyzrálé (což si vysvětlíme později), měly by hořet do čistě šedé či bílé barvy. Tmavě šedý nebo černý popel podle tohoto mýtu značí, že rostlina byla přehnojená nebo ošetřená chemikáliemi.

Může nám tedy popel opravdu napovědět něco o kvalitě našich produktů? Možná ano. V první řadě by marihuana při hoření nikdy, nikdy neměla praskat ani syčet, takže pokud vaše tráva při zapálení dělá zvláštní zvuky, je na čase to pořádně prověřit. Jelikož se ale jedná o městský mýtus, moc vědeckých studií na toto téma nenajdeme. Abychom zjistili, jestli je tento mýtus pravdivý nebo ne, možná nám pomůže nahlédnout do dřívějších studií o spalování a popelu u tabáku.
Dříve než se do toho pustíme, je důležité vědět, že do hry vstupuje několik faktorů. Někteří kuřáci konopí považují barvu popela za přesný ukazatel kvality palic. Co ale vlhkost prostředí, ve kterém kouří, či druh papírku, kterým si joint balí? Některé papírky obsahují řadu chemických příměsí, jiné jsou přírodnější a čistší. Svoji roli hraje i technika kouření – co když někdo vdechuje hluboko a dlouze, zatímco jiný upřednostňuje krátké rychlé potahy? Všechny tyto otázky hází do debaty o bílém a černém popelu další pochybnosti. Je to vlastně důležité? Nebo jde skutečně jen o zbytečné srovnávání mezi lidmi, kteří chtějí zapůsobit na jiné a stát v pomyslné stoner hierarchii výš? Pojďme na to!
2. Vliv teploty spalování
Popel, jak ho známe, nejen z konopí, je složitou kombinací minerálů, dřevěného uhlí a zuhelnatělých zbytků. A jak překvapivé to může znít, popel dokáže napovědět spoustu věcí týkajících se ohně a požárních událostí. Například při požárech lesů se popel zkoumá, aby se zjistila teplota hoření. Při vysokých spalovacích teplotách klesá koncentrace spáleného organického materiálu a dusíku, což vede k světlejšímu popelu, zpravidla šedobílé barvy. Nejčistější popel je tvořen především krystalickými nebo amorfními anorganickými sloučeninami.
| Teplota nižší než 450° C | Neúplné spalování, v popelu zůstávají organické sloučeniny a uhlík. | Tmavě zbarvený popel |
|---|---|---|
| Teplota vyšší než 450° C | Uhlík se odpaří, zůstanou minerální složky. | Světlejší popel |
*Poznámka* Běžný zapalovač dosáhne teploty okolo 1000° C.
Dále platí, že pokud spalovací teplota nepřesáhne 450° C, spalování není úplné a v popelu je stále plno organických sloučenin včetně uhlíku, proto má tmavší barvu.
Když teplotu zvýšíme nad 450 stupňů, uhlík se odpaří a zůstanou minerální látky, tedy popel tvořený převážně vápníkem, sodíkem, draslíkem, hořčíkem, křemíkem a fosforem ve formě anorganických uhličitanů. Jednoduše řečeno, to znamená světlejší popel. Z toho vyplývá, že ne, světlý nebo bílý popel není ukazatelem kvality palic konopí, ale odráží teplotu, při které produkt hoří.
3. Co ukázal výzkum popela v tabáku
Nedomnívejte se, že jsme podivíni za to, že zkoumáme popel z jointů a bluntů – tabákový průmysl věnuje složení popela svých výrobků pozornost už přes sto let.

Ve starších studiích se vědci snažili zjistit, které rostlinné složky podporují či brzdí hoření tabákových cigaret. Zjistilo se například, že chloridy brání úplnému spálení produktu, což pak oslabuje chuť a vůni 1. Naopak složky jako draselné soli organických kyselin podporují hoření a pomáhají udržovat žár. Poté co si vědci uvědomili důležitost těchto složek i dalších solí alkalických kovů v procesu pomalého hoření, začala se o problematiku zajímat federální i státní zemědělská oddělení v USA i akademické instituce.
Nejprve začali zkoumat, jaký vliv mají hnojiva na kouř i popel tabáku. Výsledkem bylo zjištění, že typ aplikovaných hnojiv nemění alkalické složení sušených listů ani nezvyšuje podíl síry v nich. Co však znatelně ovlivnilo kvalitu kouře, byl proces fermentace, přesněji vysoký podíl chlorofylu v nekvalitních výrobcích z tabáku.

Aby se u cigaret dosáhlo bílého popelu, přidávaly se do produktu dusičnany nebo uhličitany, stejně jako kyseliny hořčíku či vápníku. Pokud spálíte kteroukoli z těchto složek v doutníku nebo cigaretě, vznikne oxid alkalického kovu, což zapříčiňuje tvorbu bílého popelu.
Dost bylo chemie, jaký je závěr? V podstatě platí, že bílý nebo světlý popel vzniká za dvou okolností:
- Za prvé, při vysokých teplotách spalování;
- Za druhé, vzniká hlavně díky obsaženým minerálům.
Jak nebo proč se tedy věří, že bílý popel z čistě konopných jointů či bluntů, které neobsahují tabák, pochází z dobře propláchnutých a vyzrálých palic? A jak je to spojeno s kvalitou produktu? Pojďme to zjistit.
4. Ale nejdříve... Co vlastně znamená proplachování a zrání?
Pokud si sami ještě konopí nepěstujete, mohou vám pojmy proplachování (flushing) a zrání (curing) znít cizorodě.
Pojem 'proplachování' znamená v závislosti na odvětví zahradnictví něco jiného. V pěstování marihuany se tím myslí proces vyplachování zbytkových živin z rostlin v posledních 1–2 týdnech před sklizní. K tomu se používá nízko-EC voda (s nízkou elektrickou vodivostí), což znamená, že rostlina absorbují pouze čistou vodu místo živného roztoku. Není však stoprocentně potvrzeno, že proplachování skutečně ovlivňuje kvalitu palic ani barvu popela.

Paradox proplachování
Někteří pěstitelé přísahají na důležitost proplachování, jiní tvrdí, že jejich palice jsou kvalitní a vytvářejí světlý popel i bez jakéhokoli proplachování před sklizní.
Pokud tedy proplachování nemá zásadní vliv na kvalitu palic ani barvu popela, může to být způsobeno zráním? Pro časování proplachování platí, že záleží na stylu pěstování a na preferencích pěstitele. Organickým pěstitelům nejspíš proplachování úplně vynechávají, ale obecně doporučujeme alespoň několik dnů proplachování bez ohledu na to, jestli pěstujete v hydru nebo přímo v hlíně pod širým nebem. Důležité je krom nízké EC vody (kohoutková většinou stačí) především pohlídat pH hodnoty. Pro pěstování v půdě je dobré držet hodnoty v rozmezí 6.0 až 6.8, pro hydroponii nebo kokos mezi 5.5 a 6.5 pro nejlepší výsledky.
Při proplachování je ideální zalévat rostliny ve stejný čas jako při běžném krmení. Není nutné použít obrovské množství vody – použijte zhruba stejné množství vody jako běžně při zalévání, s asi 25% odtokem. Propláchnutí opakujte asi za 20 minut a nezapomeňte použít TDS nebo EC metr ke kontrole hladiny solí v odtoku. Na konci procesu by hodnota EC měla být velmi nízká, což znamená, že většina živin byla z pěstebního média odplavena. Obvykle doporučujeme při pěstování v půdě proplachovat 1–2 týdny, pro kokos pět dní a u hydro nebo drain-to-waste setupu tři dny.
Co znamená zrání a jak ovlivňuje kvalitu konopí?
U marihuany je správné uskladnění naprosto zásadní, protože ji uchovává v nejlepší formě a může ještě zvýšit její účinky. Platí to hlavně pro čerstvě sklizené palice, které je potřeba před konzumací nechat uzrát. Děje se to tak, že palice uzavíráte do hermetických skleněných sklenic v tmavém a chladném prostředí na dobu mezi 10 dny a 2 týdny, přičemž je každý den na pár minut necháváte dýchat, abyste zabránili růstu plísní. Tímto podporujete správné zrání a dozrávání kanabinoidů a terpenů vašich palic a získáte tak z nich maximum.
Zrání má hlavně za úkol zajistit dokonalé vysušení vašich květů pro konzumaci. Během tohoto procesu také znatelně klesá obsah chlorofylu, což by mohl být důvod, proč je výsledný popel světlejší. Jak jsme však popsali výše, je potřeba více studií k potvrzení této teorie. Co však s jistotou můžeme říct je, že dobře uzrálé palice kouří jemněji, bývají kvalitnější a často vytvářejí světlejší popel.

Zrání je často opomíjenou částí pěstebního procesu, zejména v zemích, kde je rekreační konzumace konopí stále nelegální. Je to proto, že většina trávy v těchto oblastech pochází z neregulovaného černého či šedého trhu, a tedy na produkt před dosažením spotřebitele platí jen minimum kontrol a opatření. Zamyslete se – proč by nelegální pěstitel prodlužoval proces o týdny a měsíce, když může prodávat hned po usušení palic. Zrání je pomalý proces a vyžaduje trpělivost, kterou si mnoho pěstitelů nemůže dovolit, a to zvlášť tam, kde je konopí stále nelegální.
Pokud bydlíte v oblasti, kde platí zákaz konopí, doporučujeme zrání trávy, kterou chcete užívat. Je to snadné – stačí si v obchodě nebo online pořídit pár hermetických zavařovacích sklenic, nasypat tam palice a čekat. Některé odrůdy budou dokonale uzrálé už po pár týdnech, jiné až za 6 měsíců. Zrání terpenů je klíčový faktor pro výbornou chuť, takže mějte trpělivost, jak jen to jde!
5. Závěr
Možná si teď připadáte trochu zmateně, stejně jako my, a ptáte se: je tedy mýtus o bílém popelu pravda, nebo ne? No, je to mýtus z nějakého důvodu, takže záleží jen na vás, jestli mu věříte, či ne. Konečnou kvalitu palic ovlivňuje spousta různých faktorů, takže bychom netvrdili, že popel je ten hlavní rozhodující prvek. Co si o tom vy myslíte? Napište nám dole do komentářů, co podle vás dělá z palice skutečně výjimečné konopí!
EXTERNÍ ZDROJE
- "Effect of some Alkali Salts upon Fire-Holding Capacity of Tobacco" Henry R. Kraybill. Červenec 1917.
Comments