Organické živiny pro konopí: Kompostování

• 1. Co je kompostování?
• 2. Proč kompostovat?
• 3. Výhody kompostování
• 3. a. Prospěšné pro životní prostředí
• 3. b. Recyklace odpadu
• 3. c. Zlepší půdu
• 3. d. Přidává do půdy prospěšné mikroorganismy
• 4. Základy
• 4. a. Kompostovací nádoba
• 4. b. Organická hmota
• 4. c. Péče
• 4. d. Trpělivost
• 4. e. Péče o kompostovací hromadu
• 4. f. Časté problémy s kompostem
• 5. Co kompostovat?
• 5. a. Co nekompostovat?
• 6. Jak použít kompost?
• 7. Topdressing konopí domácím kompostem
• 8. Závěr

Kompostování je organická metoda zajišťování živin do půdy, která může vést nejen k chutnějším květům, ale zároveň pomáhá snižovat odpad – je to výhodné pro všechny. Mnoho moderních pěstitelů je zvyklých na stejnou rutinu; zasévají feminizovaná semena do půdy a krmí své rostliny tekutými živinami podle přesného harmonogramu. I když tato metoda výborně funguje a přináší konzistentní výsledky, zaměřuje se výhradně na zdraví rostlin a často přehlíží stav samotné půdy. Pro ty, kteří pěstují indoor v květináčích a substrát mění při každém cyklu, to není až takový problém.

Využitím síly živé půdy ale pěstitelé nemusí vyhazovat půdu a s každou sadbou kupovat novou. Péče o zdraví půdy hraje zásadní roli hlavně venku, zejména při pěstování ve zvýšených záhonech nebo přímo v zemi. Při zaměření na to, co dáváte půdě a jaké mikroorganismy v ní žijí, nemusíte věnovat tolik úsilí přesnému dávkování jednotlivých živin při krmení rostlin; tuto práci totiž odvedou mikroorganismy za vás. Pokud chcete budovat zdravou půdu plnou mikrobů a živin, kompost je králem! Toto černé zlato obsahuje množství esenciálních složek, které dokáží proměnit i chudou zeminu v úrodné prostředí.

1. Co je kompostování?

Kompostování je proces, při kterém se z kuchyňských zbytků stává půda bohatá na živiny, protože mikroorganismy tyto zbytky rozloží a zpřístupní živiny rostlinám. Proces kompostování je závislý na bakteriích, vlhkosti a kyslíku – když jsou tyto elementy spolu s vhodnou organickou hmotou pohromadě, vytváříte ideální prostředí pro bakterie, které rozkládají organický materiál za vzniku tepla.

Vydávané teplo pomáhá mikroorganismům¹ „aktivovat se“ a začít rozkládat organickou hmotu, zatímco kyslík a vlhkost urychlují dekompozici. Tento způsob využití kuchyňského odpadu není specifický jen pro konopí – pěstitelé jej využívají léta, aby snížili množství odpadu a zároveň těžili z kvalitnější půdy anebo ušetřili peníze. Jakmile se ponoříte do světa kompostování, zjistíte, že jde o velmi komplexní vědecký obor. Existuje mnoho různých způsobů, jak kompostovat kuchyňské zbytky a zahradní odpad. Horké kompostování výrazně urychluje proces, ale vyžaduje více pozornosti a správné poměry klíčových složek.

Studené kompostování trvá výrazně déle, ale nabídne pasivnější přístup, kdy není potřeba častá kontrola. Pro jednoduchý přístup si můžete představit vše, co do kompostu dáváte, jako potravu pro mikroby. Organismy v kompostu tyto suroviny doslova pojídají. Postupem času rozkládají velké molekuly například ze slupek banánů, konců mrkví či dřevěných štěpků na malé molekuly, projevující se jako černá hmota, známá jako humus. V této fázi můžete finální produkt aplikovat přímo na povrch záhonů nebo z něj udělat různé extrakty a použít jako zálivku či postřik na list. Obsahuje spoustu rostlinných živin i prospěšných mikrobů, které dokážou pomoci v boji proti celé řadě chorob.

2. Proč kompostovat?

Kompostování je levný a snadný způsob, jak vyrobit kvalitní půdu. Pokud to provedete správně, získáte živý ekosystém, který obsahuje všechny makro- a mikroživiny (a mnohem více), než jaké získáte při nákupu organických živin v growshopu. Kompost nejen zlepšuje strukturu půdy, ale působí i jako zdroj živin s pomalým uvolňováním, což – na rozdíl od syntetických živin – vaše rostliny nespálí. Takže zároveň nejen krmíte své rostliny kvalitními živinami, ale také pomáháte snižovat množství odpadu končícího na skládkách.

3. Výhody kompostování 

Prospěšné pro životní prostředí

Použitím přírodní alternativy k syntetickým živinám snižujete množství chemikálií v půdě a i když to může vypadat jako malý krok, má to reálný dopad.

Kompostování pomáhá půdě zadržovat oxid uhličitý, což snižuje emise plynných látek, obnovuje vyčerpané půdy a zabraňuje erozím.

Recyklace odpadu

Kompostováním můžete snížit až o 30 % množství odpadu, který vyprodukujete. To je zásadní změna, protože když vaše kuchyňské zbytky skončí na skládce, nemají tam vhodné podmínky k rozkladu a produkují metan, který je pro nás toxický.

Zlepší půdu

Kompostování nezlepšuje jen zdraví rostlin, ale dokáže proměnit i půdy s nedostatkem živin. Kompost obsahuje hodně živin a zároveň je půda díky kompostu lépe udrží. Podobně jako jílovitá frakce půdy má kompost záporný elektrický náboj. To mu umožňuje vázat kladně nabité iontové živiny, jako je amonium, vápník či hořčík. Kompost také zvyšuje provzdušnění, odvodnění a zlepšuje celkovou strukturu půdy. 

Přidává do půdy prospěšné mikroorganismy

Mikroorganismy pomáhají půdu provzdušňovat, rozkládají živiny na lépe dostupné a mohou zabránit chorobám rostlin.

4. Základy

Na začátek nepotřebujete mnoho – stačí kompostovací nádoba a odpad, kterým proces spustíte, ale něco, co si koupit nemůžete a budete potřebovat, je trpělivost a péče o mikroorganismy.

Kompostovací nádoba

Na kompostování nepotřebujete mnoho; nejdřív si musíte ujasnit, kde to chcete provádět. Kompostovat lze uvnitř v plastové nádobě, dřevěné bedně nebo v krychli z cihel, či venku na igelitové plachtě nebo přímo na půdě. 

Místo na kompostování si snadno vyrobíte sami – nemusí být vůbec složité, stačí vytvořit bednu, kterou lze přikrýt a udrží vlhkost.

Organická hmota

Kompost tvoří rozkládající se organická hmota¹, která zajišťuje dostupnost živin v půdě, proto je organická hmota zásadní. Můžete si vybrat, jaké ovoce, zeleninu a další zbytky kompostujete, ale obecně rozlišujeme dva typy: zelenou (dusíkatou) a hnědou (uhlíkatou) hmotu.

Vyvážený poměr obou složek je nezbytný pro prosperitu mikroorganismů – neexistuje žádný vyloženě lepší typ ovoce. Pěstujete-li konopí, dodejte zbytky bohaté na dusík, fosfor a draslík, což jsou makroživiny:

• Dusík: Salát, špenát, rukola;

• Fosfor: Vaječné skořápky, hnůj;

• Draslík: Banán, okurky, zelí.

Mějte na paměti, že organická hmota přitahuje mouchy a šváby, kteří mohou do kompostovací nádoby naklást vajíčka. Raději tedy mějte na víku poklop nebo moskytiéru a toto riziko eliminujte.

Péče

Uvnitř nádoby žijí mikroorganismy, proto byste měli pravidelně kontrolovat, zda jsou opravdu živé.

Každých 1–2 týdny zkontrolujte vlhkost kompostu – příliš vody může mikroorganismy zahubit, naopak při suchu lehce zalijte.

Vaše kompostovací nádoba nepotřebuje mnoho slunce, měla by být spíše ve stínu a správně odvodněná, protože rozklad produkuje tekutinu, která by mohla mikroorganismy utopit.

Pokud chcete proces ještě urychlit, využijte vermikompostování – tento proces používá žížaly, které pojídají zbytky a vytvářejí humus (tzv. vermikompost).

Trpělivost

Nejtěžší část celého procesu. Kompostování vyžaduje čas – nepůjde to přes noc; rozklad trvá minimálně 1 měsíc, takže buďte trpěliví. Čím déle necháte mikroorganismy pracovat, tím bude kompost koncentrovanější, proto nechejte vše probíhat co nejdéle.

Péče o kompostovací hromadu

Naštěstí kompostovací hromady nevyžadují příliš údržby. Mikroorganismy odvádějí většinu práce samy, rozkládají organickou hmotu bez vašeho zásahu. Ale použití vidlí či lopaty k promíchání hromady zrychlí proces rozkladu. Přetáčet můžete přibližně jednou za 10 dní. 

Doba, kterou kompost potřebuje, aby byl připravený k použití, je diskutabilní. Někteří odborníci tvrdí, že stačí pouhých 30 dní, jiní říkají až 6 měsíců na úplný rozklad. Pokud žijete v teplém, vlhkém klimatu, bude proces rychlejší, ale obecně promíchejte kompost každých 10 dní a sledujte průběh rozpadu. 

Časté problémy s kompostem

Existuje několik běžných problémů, které mohou kompost postihnout. Naštěstí mají většinou jednoduché řešení.

Přemokřený kompost 

Příliš mokrá kompostovací hromada obvykle neobsahuje dostatek kyslíku pro mikroorganismy, a ty (ve vážných případech) mohou zemřít. S tím bývá spojený nepříjemný zápach. Postačí důkladně převzdušnit půdu vidlemi a přidat více suchého materiálu, např. seno nebo listí.

Kompost páchne po amoniaku

To znamená, že je v kompostu příliš mnoho dusíku. Přidáním suchých, na uhlík bohatých složek rychle snížíte hladinu dusíku a kompost zachráníte. 

Hromada se nezahřívá

Nejpravděpodobnější příčina je příliš suchý kompost. Udržet správnou vlhkost bez přelití je zpočátku těžké, ale s trochou praxe je to hračka. Zlaté pravidlo: udržujte vlhkost na dotek – ne přemokřenou, ne vysušenou. 

Kompost je příliš hrubý a nerozkládá se úplně

Není to až takový problém, ale někteří pěstitelé dávají přednost jemnějšímu kompostu. Některé zbytky, jako kukuřičné klasy nebo vaječné skořápky, se rozkládají dlouhé měsíce. Vadí-li vám to, použijte velké zahradní sítko a prosijte kompost před použitím v záhonu. 

4. Co kompostovat?

To, co do kompostu hodíte, záleží na vašich cílech a dostupnosti. Mějte na paměti, že veškerý kompostovatelný materiál je buď uhlík (hnědá hmota) nebo dusík (zelená hmota), takže jejich poměr by měl být přibližně 50/50 pro správné fungování kompostu.

Zelená hmota² přináší dusík a je zdrojem bílkovin, zatímco hnědá obsahuje uhlík, který mikroorganismy potřebují k rozkladu a také ke provzdušnění kompostu.

Zde je obecný přehled zelené a hnědé hmoty pro použití v kompostu:

Jedná se pouze o návrhy – použít můžete cokoli dostupné, hlavní je dodržet poměr 50:50. Mikroorganismy potřebují uhlík jako zdroj energie a dusík na rozklad i rozmnožování, proto by v kompostu vždy měla být hnědá hmota.

Co nekompostovat?

• Nekompostujte maso, ryby nebo kosti – existují jiné techniky (bokashi), které jsou na rozklad těchto surovin zaměřené, ale v běžném kompostu přitahují hmyz.
• Vyhýbejte se kompostování nemocných rostlin – choroby jako tabáková mozaika zůstávají v půdě a ohrožují všechny další rostliny, které budete pěstovat s tímto kompostem.
• Nikdy nepoužívejte kočičí nebo psí exkrementy.
• Citrusy mohou být pro mikroorganismy škodlivé, proto nekombinujte citrony, mandarinky ani pomeranče. 

5. Jak použít kompost?

Kompost můžete smíchat s půdou, ale množství se odvíjí od toho, jak dlouho necháte kompost zrát. Použít jej lze už po 30 dnech, ale čím déle jej necháte, tím vyšší bude koncentrace živin – tedy menší dávka postačí na jednu rostlinu.

Není potřeba se obávat spálení rostlin – množství kompostu přimíchaného k půdě závisí na době růstu konopí od semene po sklizeň; obecně lze doporučit smíchat 50% kompostu s 50% půdou a případně přidat více dle potřeby. Kompost funguje jako hnojivo s pozvolným uvolněním, proto jej lze bezpečně přidávat v průběhu růstu.

Pokud jste nechali kompost zrát dlouho a je silný, smíchejte 1 díl kompostu se 4 díly půdy – například na 1 kg směsi použijete 800 g půdy a 200 g kompostu.

6. Topdressing konopí domácím kompostem

Existuje mnoho možností, jak nabídnout domácí kompost rostlinám, ale náš nejoblíbenější způsob je tzv. topdressing. Co znamená topdressing? Je to úplně jednoduché a přesně to, jak to zní. Kompost nasypete na povrch půdy kolem báze rostliny. Kompost je hnojivo s pozvolným účinkem a díky top dressingu je uvolňování živin ještě pomalejší. Poté už jen pravidelně zaléváte jako obvykle. Zálivka umožní, aby se kompost přirozeně rozložil a postupně pronikal do substrátu, kde uvolněné živiny podpoří zdraví a vitalitu rostlin v celém cyklu. Mějte na paměti, že topdressing neřeší již vzniklý deficit živin.

7. Závěr

Kompostování je levný a účinný způsob, jak krmit své rostliny. Protože si kompost vyrobíte přesně podle svých potřeb, lze jej přizpůsobit a nejlepší je, že ho připravíte levně z běžných zbytků domácnosti. Pokud máte k tématu kompostování další tipy, podělte se v komentářích!

Externí zdroje:

1. Compost and Compost Tea Microbiology: The “-Omics” Era - St. Martin, Chaney & Rouse-Miller, Judy & Thomas, Gem & Vilpigue, Piterson. (2020).

2. Composting parameters and compost quality: a literature review - Azim, K & Soudi, Brahim & Boukhari, S & Périssol, Claude & Roussos, S & Thami-Alami, Imane. (2020).

Tento článek byl naposledy aktualizován 7. dubna 2022.