Vše o autoflowering odrůdách – Faktory ovlivňující růst

• 1. Požadavky na osvětlení
• 2. Tréninkové techniky rostlin
• 3. Mikrobiální symbióza

1. Požadavky na osvětlení

Jak jsme vysvětlili v první části: Vývoj a růst, všechny samonakvétací marihuany těží z genů Ruderalis – což umožňuje rychlejší a odolnější pěstování bez nutnosti měnit světelný režim pro spuštění kvetení. Vývoj autoflower strainů znamená, že můžete dosáhnout opravdu působivých výnosů, pokud zajistíte optimální podmínky a použijete správné techniky. Tyto růstové faktory jsou snadno pochopitelné a doufáme, že přesvědčí mnoho pěstitelů, aby přešli na samonakvétací odrůdy. Jakmile semínko vyklíčí a je zasazeno, mělo by zůstat ve stejném prostředí až do sklizně. Samonakvétací rostliny špatně snášejí „přesazování“. Pravidlo číslo 1 zní: čím více hodin světla, tím lépe. To je hlavní důvod, proč indoor pěstování obvykle přináší vyšší výnosy, i když LED světla nikdy nenahradí všemocnou sílu slunce. Samonakvétací rostlině můžete v indooru dopřát až 24 hodin světla denně, venku však jen přibližně polovinu.

Přestože je toto téma mezi pěstiteli samonakvétacích rostlin často diskutované, obecně dnes panuje shoda, že světelný režim 18/6 (tedy 18 hodin světla a 6 hodin tmy) nebo 20/4 umožňuje dosáhnout nejlepších výsledků při sklizni. Ačkoliv autoflowery dokončí svůj životní cyklus při jakýchkoliv světelných podmínkách, většina pěstitelů souhlasí, že 24/0 může mít negativní dopad na velikost výnosu i sílu palic. Stejně jako my, i rostliny potřebují alespoň trochu času na odpočinek. Dopřejte rostlině co nejvíce světla (ale v indooru ne více než 20 hodin denně), správné množství vody a živin v odpovídajícím pH rozmezí a jako samonakvétací odrůda začne kvést automaticky během několika týdnů. Pokud však chcete maximalizovat růstový potenciál, existuje několik triků, které můžete vyzkoušet.

Pokud si z hodin biologie něco pamatujete, víte, že rostliny potřebují světlo k provádění klíčového fyziologického procesu zvaného fotosyntéza. Rostliny však nejsou jediné, kdo tento úžasný proces zvládá – řasy a některé druhy bakterií také využívají sluneční světlo k tvorbě vlastní energie. Během fotosyntézy rostliny využívají energii ze světla, které absorbují, a přeměňují oxid uhličitý z atmosféry a vodu z půdy na cukr a kyslík. Tento proces přináší rostlinám mnoho výhod. Získaná energie jim umožňuje růst, opravovat poškozené tkáně a být co nejproduktivnější.

2. Tréninkové techniky rostlin

„Low-Stress Training“ neboli LST je v podstatě metoda jemného ohýbání (a přichycení měkkým provázkem nebo chlupatými drátky) větví tak, aby vytvořily širší korunu – což znamená, že každá větev dostane více světla. Na rozdíl od HST technik, jako je topping, fimming, super cropping atd., tato forma tréninku není určena k tomu, aby rostlinu jakkoliv poškodila. To je důležité u samonakvétacích strainů, protože nemají dostatek vegetačního růstu na zotavení z invazivních zásahů.

LST je nejlepší aplikovat postupně, každých pár dní, dokud jsou větve stále dostatečně pružné a snadno se ohýbají. Nejjednodušší je ohýbat konce větví. Postupně docílíte optimálního tvaru rostliny, protože každá ohnutá větev se přirozeně ohne zpět směrem ke světlu. Prvopěstitelům samonakvétacích rostlin se nedoporučuje provádět „topping“ před LST (to znamená úplné odstranění nejvyšší větve, aby se podpořil plošší a robustnější růst). Autoflowery mají kratší vegetační fázi a méně času na zotavení ze šoku. S většími zkušenostmi a zdravou, rychle rostoucí rostlinou s alespoň 4 uzly (páry hlavních listů) však může být v pořádku pouze zaštípnout špičku (shluk malých lístků).

„FIMing“ je méně extrémní verzí topping techniky. Místo odříznutí celé horní části stonku pouze seříznete samotný vrcholek a rostlině tím způsobíte menší stres. Nevýhodou je, že na rozdíl od topping techniky FIMing pravděpodobně nepovede k rozdělení hlavního stonku (tj. dvě hlavní koly). „No technique“ trénink je nejzákladnější forma LST – ohnutí hlavního stonku velmi brzy, takže celá rostlina roste podél horizontální osy a další LST už není potřeba.

Strategická defoliace indoor rostlin (obvykle není nutná při pěstování pod sluncem, které se pohybuje po obloze) spočívá v odstřihávání listů během kritické rané fáze kvetení vašich palic, aby co největší počet z nich dostal více světla a vzduchu. Jak bylo zmíněno výše, můžete experimentovat s jakoukoliv tréninkovou technikou dle libosti, ale jakákoliv forma HST může mít u autoflowerů negativní dopad. Fast Buds nabízí tři strainy s „XXL výnosem“: Six Shooter a Tangie'matic – a nyní nově také Blue Dream'matic!

3. Mikrobiální symbióza

Malí půdní organismy hrají také klíčovou roli ve zdraví a optimálním růstu konopí. Věděli jste, že existuje spousta drobných tvorů zvaných mikroby, kteří pomáhají rostlinám konopí růst velké a silné? Přesně tak, tito malí pomocníci mají velký vliv na zdraví a vitalitu vaší rostliny. Nejprve si povězme něco o půdě. Mikroby v půdě pomáhají rozkládat organickou hmotu, jako jsou odumřelé listy a další rostlinné zbytky, na živiny, které může rostlina konopí využít. Také pomáhají rostlině tyto živiny efektivněji vstřebávat, takže může růst rychleji a silněji. Ale nejde jen o půdu. Mikroby mohou žít i na povrchu samotné rostliny. Tyto prospěšné bakterie a houby chrání rostlinu před škodlivými patogeny a škůdci, jako jsou plísně a hmyz. Mohou dokonce posílit přirozené obranné mechanismy rostliny, takže je odolnější vůči chorobám.

Jedním z typů mikrobů, které jsou pro konopí obzvláště užitečné, jsou mykorhizní houby. Tyto houby vytvářejí symbiotický vztah s kořeny rostliny a tvoří drobné vlákna, která pomáhají rostlině vstřebávat živiny a vodu z půdy. Mohou dokonce pomoci rostlině zvládat stres z prostředí, jako je sucho nebo nedostatek živin. Další skupinou mikrobů, které mohou konopí prospívat, jsou bakterie fixující dusík. Tyto malé organismy odebírají dusík ze vzduchu a přeměňují ho na formu, kterou rostlina dokáže využít.  Mikroby můžete jako pěstitel využít různými způsoby pro lepší výsledky, například inokulací sazenic mykorhizními houbami a Trichodermou nebo aplikací kompostového čaje jako postřiku na listy.